Skip to content Skip to left sidebar Skip to footer

OBEC

Občanská vybavenost

Vidče leží 4 km jihozápadně od Rožnova pod Radhoštěm, mezi Moravskoslezskými Beskydami a Vsetínskými vrchy. Rozkládá se na ploše 1179 ha, krajinu tvoří většinou pastviny, v menší míře pak pole. Ke dni 1. 1. 2012 zde žilo 1682 obyvatel. Vidče se řadí k nejstarším obcím v regionu, první písmená zmínka o Vidčích je z roku 1310. Byla to převážně pasekářská obec s těžbou vápence a železné rudy, zejména v osmnáctém století. Obcí protéká potok Maretka, který se vlévá do řeky Bečvy. Údolím obce kolem potoka vede silnice spojující města Rožnov pod Radhoštěm a Valašské Meziříčí přes sousední obec Střítež nad Bečvou. V centru obce je také odbočka pro cestu do Valašské Bystřice. Vidče je dnes moderní valašská obec se základní školou, mateřskou školkou, víceúčelovým hřištěm se dvěma fotbalovými hřišti, novou moderní tělocvičnou, saunou a kvalitně vybavenou knihovnou. Obec má svou poštu a ordinaci obvodního lékaře pro seniory. K občanské vybavenosti patří vodovod, zajištění odvozu domovního odpadu, plynofikace obce, a v současné době dokončované odkanalizování obce. Pracovní příležitosti nachází obyvatelé obce v místních podnicích a službách, většina z nich však dojíždí za prací do nejbližších okolních měst.

Kultura v obci

Kulturní vyžití zajišťuje kulturní dům, v němž je umístěn i obecní úřad. V obci působí dětský národopisný soubor Valašenka, který byl založen již v roce 1953. Obec má dvě kulturní památky. První z nich je dřevěná zvonička, pocházející z 18. století, ve které je umístěn zvon z roku 1775. Byla několikrát renovována. Druhou památkou je kostel sv. Cyrila a Metoděje, který je hodnotnou ukázkou novogotické architektury. Kostel se výrazně uplatňuje jako dominanta obce. Byl vystavěn v letech 1908 – 1914 a byl vysvědcen roku 1920.

Znak a prapor obce

Vlajka Vidče. List tvoří tři svislé pruhy, modrý, červený a bílý. V modrém pruhu otevřená kniha a procesní patriarší kříž, oboje žluté, v horní části červeného pruhu zkřížené sekery, kosmá tesařská širočina, pod nimi v dolní části kosmo radlice hrotem k hornímu okraji listu a ostřím k žerdi, vše bílé. Poměr šířky k délce listu je 2:3.